Praha 28. ledna 2025 – Blíží se jarní prázdniny a s nimi i výlety na hory. A to i ty mimo Českou republiku. Od letošního roku se přitom změnila pravidla třeba pro zelenokaretní systém a zelená karta stačí již jen v elektronické podobě. Na co všechno si při výletech za sněhem dát pozor?

V roce 2025 zahájí jarní prázdniny 3. února a končí až v polovině března. V tomto období bude proto opět zvýšený počet cest za zimními radovánkami. Některé budou mířit do českých jar, jiné zase do tradičních zimních destinací v zahraničí. U všech těchto výletů za sněhem platí několik základních pravidel a doporučení.

Zelená karta v mobilu

Od nového roku se motoristům zjednodušily jejich cesty. Na cestách po českých silnicích už není potřeba mít tzv. zelenou kartu. A to ani v digitální podobě. „Pojišťovny i nadále vystavují klientům zelené karty, i když u nás není potřeba ji mít u sebe fyzicky ani digitálně. V zahraničí totiž stále přetrvává povinnost prokázat platné povinné ručení. I v zahraničí už nyní ale stačí mít dokument elektronicky v PDF formátu, a to je také forma, kterou pojišťovny klientům primárně poskytují,“ vysvětluje Vladimír Krejzar, ředitel úseku likvidace pojistných událostí ČKP V případě potřeby mohou klienti vystavení zelené karty pojišťovnu požádat, Vladimír Krejzar ale doporučuje, aby tak udělali ještě před cestou. „V případě, že ji bude potřebovat akutně v zahraničí, může se na pojišťovnu obrátit také, ale bude již komplikovanější ji tak rychle obdržet,“ doplňuje.

A jak je to s nehodovostí českých řidičů během zimy na cestách do zahraničí? „Naše data o zaviněných nehodách ze strany českých motoristů v zimním období podle státu nehody nám opakované ukazují na míru rizika spojenou s nečekanou událostí během dovolené“, upozorňuje na riziko nehody v zahraničí Petr Jedlička, pojistný matematik ČKP. Je proto velmi důležité mít zelenou kartu v digitální podobě k dispozici a tím předejít zbytečným komplikacím.

Pojištění zdraví i odpovědnosti

Na co by ale cestovatelé, kteří se vydávají(nejen) za zimními sporty, neměli zapomenout, je určitě cestovní pojištění. A i zde platí několik důležitých upozornění. Evropský průkaz zdravotního pojištění zajistí v rámci EU jen lékařsky nezbytnou zdravotní péči, a to bezplatně jen ve zdravotnických zařízeních financovaných státem. „Ovšem nesmíme zapomenout, že v těchto zemích i v rámci EU existují vysoké doplatky na léky, zdravotní pomůcky i samotná lékařská ošetření včetně hospitalizace, na což se naše zdravotní pojištění nevztahuje. K tomu rovněž cestovatel nemůže v nouzi využít neocenitelnou službu, kterou je asistenční služba. Ta mu usnadní komunikaci v komplikované a často vypjaté situaci a zajistí organizaci zdravotní péče včetně případného návratu do ČR,“ uvádí Petr Koblížek, gestor sekce neživotního pojištění ČAP.  Důležité je podle něj také dávat si pozor na to, že v případě ošetření na soukromé klinice i v jiných situacích, která mohou na cestách cestovatele potkat, není možné se na kartičku pojištěnce zdravotní pojišťovny automaticky spoléhat. „Rovněž doporučuji nespoléhat se ani na to, že mám cestovní pojištění zahrnuto v platební kartě a před cestou si překontroluji, jestli tomu tak jest a co toto pojištění zahrnuje a jaké limity pojistného plnění tam mám“ doplňuje Petr Koblížek.

Další důležitou věcí před cestou je myslet na to, jaké aktivity budu na horách provozovat a jsou-li rizikové jako je například lyžování ve volných terénech mimo vyznačenou sjezdovku nebo skialpinismus. Dle toho potom zvolit tomu odpovídající variantu pojištění zahrnující i připojištění rizikových sportů. Takové pojištění pak nabízí dostatečné limity a pokrytí zásahu horské služby.

Čísla přitom jednoznačně varují. Od roku 2020 pojišťovny řešily během prvních třech měsíců celkem 65 249 pojistných událostí z cestovního pojištění, přičemž průměrná výše pojistné škody vzrostla v zimních měsících z 10 744,- Kč v roce 2020 na průměrnou hodnotu 16 751,- Kč v roce 2024. Pro případy těchto událostí navíc pojišťovny zpravidla poskytují svým klientům zmiňované asistenční služby, které jim pomohou řešit jejich situaci v zahraničí. „Cestovní pojištění se vztahuje kromě zdravotních rizik i na další velmi důležité riziko, kterým je odpovědnost za škodu vůči třetím osobám. To je nutné třeba v případě, kdy na sjezdovce dojde například k neúmyslnému ublížení na zdraví,“ doplňuje Petr Koblížek. Některé státy, např. Itálie, toto pojištění po návštěvnících dokonce vyžadují povinně.

Prázdné byty lákají zloděje

Během dovolených bychom podle Petra Koblížka neměli zapomínat ani na zabezpečení opuštěné domácnosti. „Hrozbou jsou nejen nezvaní návštěvníci, ale třeba i možné vodovodní škody,“ uzavírá.