Praha, 4. listopadu 2026⁠ - Česká kancelář pojistitelů (ČKP) očekává v roce 2026 přibližně 271 tisíc škod z povinného ručení, tedy prakticky stejný počet jako v roce 2025. Stabilní počet nehod ale neznamená stabilní náklady: průměrné škody dál rostou rychleji než průměrné pojistné, zdražují opravy moderních vozidel i odškodnění za zranění i úmrtí.

Roční objem přímo vyplacených pojistných plnění z povinného ručení má v roce 2026 dosáhnout 20,7 mld. Kč, což je o 43 % více než v roce 2019. Dalších přibližně 2,9 mld. Kč představuje tvorba rezerv na budoucí závazky, která je proti roku 2019 vyšší o 44 %. Od roku 2022 celkový objem škod překračuje předcovidovou úroveň roku 2019 a nadále výrazně narůstá.

Opravy zdražují rychleji než pojistné. Rozhoduje značka, stáří i pohon

Škodní inflace u majetkových škod dosáhla podle pololetních dat k 30. červnu 2026 úrovně
6,7 %. Mezi třetím čtvrtletím 2025 a třetím čtvrtletím 2026 se průměrná rychle zlikvidovaná majetková škoda zvýšila dokonce o 9,8 %. „Od konce roku 2017 vzrostlo průměrné pojistné o 32 %, zatímco průměrná majetková škoda se zvýšila o 76 %. Aktuální růst průměrného pojistného se přitom pohybuje jen kolem 3 až 4 %, takže rozevírání nůžek mezi pojistným a škodami pokračuje,“ popisuje zvyšování škodní inflace Petr Jedlička.

Za růstem stojí zejména vyšší ceny práce v autoservisech, dražší náhradní díly a rostoucí technologická složitost oprav. Novější vozidla, a zejména elektromobily, vykazují výrazně vyšší průměrnou škodu. V celém povinném ručení vzrostla průměrná částka opravy nebo totální škody na poškozeném vozidle mezi roky 2020 a 2025 o 34 %, z 43 tisíc na 58 tisíc Kč.

Rozdíly mezi vozidly jsou stále výraznější. „Statistiky podle jednotlivých značek ukazují, že část z nich zdražuje nadprůměrným tempem. Významnou roli hraje také stáří a konstrukce vozidla: novější automobily mají kvůli dražším dílům, senzorům a složitějším opravám vyšší průměrnou škodu než starší vozy, přičemž nejvyšší náklady vykazují zejména elektromobily,“ doplňuje Petr Jedlička. V celém povinném ručení se mezi prvním čtvrtletím 2025 a druhým čtvrtletím 2026 zvýšila průměrná částka opravy nebo totální škody poškozeného vozidla o 8,4 %, z 51 tisíc na 55,3 tisíce Kč. Vývoj tak potvrzuje, že o ceně opravy stále více rozhoduje nejen rozsah nehody, ale také konkrétní značka, stáří vozidla a použitý typ pohonu. 

Odškodnění za zranění i úmrtí roste navzdory nižší četnosti nejzávažnějších škod

V roce 2026 se očekává přibližně 11,7 tisíce škod se zdravotními nároky. Přestože těžká zranění a úmrtí představují dlouhodobě jen 10 až 14 % všech škod na zdraví, vytvářejí 59 až 73 % celkového objemu závazků. V posledních letech navíc již vývoji nepomáhá klesající frekvence nejzávažnějších typů škod spojených s úmrtím oběti nebo s těžkým zraněním poškozeného např. s trvalými následky. Z toho důvodu se i očekávaná škodní inflace u škod na zdraví výrazně navyšuje ze 2 % na 6 %.

U odškodnění konkrétních typů zdravotní újmy je nárůst v poslední době výrazně vyšší, např. průměrné jednorázové odškodnění pozůstalých za jednu dopravní nehodu se v posledních třech letech zvýšilo z 2,31 mil. Kč na 3,19 mil. Kč, tedy o 38 %. Průměrné odškodnění za ztížení společenského uplatnění vzrostlo mezi roky 2023 a 2026 z 389 tisíc Kč na 647 tisíc Kč, což představuje nárůst o 66 %, a konečně i hodnota bodu pro odškodnění nároku bolestného vzrostla v roce 2026 meziročně o 6,6 %.

Nehody mají výraznou sezónnost. Nejvíce nehod se stává kolem třetí odpoledne

Podrobnější data ukazují, že četnost nehod se během roku i dne výrazně mění. „V pracovních dnech připadá v dlouhodobém průměru nejvíce škod na říjen, přibližně 946 denně, a červen, zhruba 940 denně. Naopak v době letních dovolených klesá průměr v červenci na 813 a v srpnu na 817 škod za pracovní den. Rozdíl mezi říjnovým maximem a červencovým minimem tak činí přibližně 16 %. U víkendů a svátků je sezónnost odlišná: od června do října se denní průměr drží poměrně stabilně mezi 447 a 469 škodami, tedy zhruba na polovině úrovně pracovních dnů,“ vysvětluje Petr Jedlička. 
 
Výrazně se mění také rozložení nehod během dne. V pracovních dnech je nejprve patrná ranní dopravní špička, nicméně nejvyšší koncentrace škod připadá na 15. hodinu. Ta představuje podle ročního období přibližně 9,9 až 11,7 % všech denních škod. Zajímavý je dále i pozdní podzim: v listopadu a prosinci se proti létu posouvá větší část rizika do podvečera. V 17 hodin připadá na pozdním podzimu 7,3 % denních škod oproti 6,7 % v létě a v 18 hodin 5,7 % oproti 5,6 %. Naopak letní ranní špička je slabší, například v 7 hodin představuje jen 3,8 % denních škod oproti 5,4 až 6,4 % v ostatních obdobích. U víkendů a svátků je průběh dne částečně plošší a maximum se soustřeďuje rovněž kolem 15. hodiny, kdy vzniká přibližně desetina denních škod. 

Téměř 10 milionů pojištěných vozidel

K 31. srpnu 2026 počet pojištěných vozidel meziročně vzrostl o 2,2 % a překročil 9,9 milionu. Významná část růstu celkového předepsaného pojistného z 34,7 na 37 mld. Kč tak připadá právě na rozšiřující se počet pojištěných vozidel, nikoli na výraznější růst průměrného pojistného.

E-koloběžky: první data naznačují rizikovost srovnatelnou s motocykly

U ostatních neregistrovaných vozidel, kam patří zejména vybrané e-koloběžky, vzniklo od zavedení povinného pojištění přibližně 46 tisíc nových pojištění s objemem pojistného kolem 17 mil. Kč. Pojišťovny ročně evidují 313 nahlášených škod za 13,7 mil. Kč. ČKP současně evidovala v roce 2024 celkem 18 nepojištěných škod za 19,5 mil. Kč, přičemž samotná rezerva na jednu velkou škodu činila 16,8 mil. Kč. Dosavadní škodní statistiky naznačují rizikovost srovnatelnou spíše s vyššími kategoriemi motocyklů.